Thajsko 2012
Thajsko 2012
"s batohem zpět za exotikou"
12.12.12
Chvíli před polednem opouštíme s Czech Airlines letiště Václava Havla a po 6hodinách přistáváme v Abu Dhabi. Čas mezipřistání využíváme k prohlídce letiště. Za pár chvil už sedíme v B777 aerolinek Ethiad. O dalších šest hodin později přistáváme v Bangkoku.
13.12.12
Je 7hodin ráno, měníme menší peníze, (na letišti kurz 37,82). Skytrainem vyrážíme na Makasan, odtud metrem na vlakové nádraží Hualumpung. Kupujeme si jízdenky do Chiang Mai v lehátkovém voze. Vlak odjíždí až večer a tak si dáváme batohy do úschovny a vyrážíme do města. První místo, které navštěvujeme je masáž. Pro rozlámané tělo z dlouhého letu je to doslova balzám. U masáže oba usínáme:) Po masážích navštěvujeme Wat Traimit, chrám, jenž skrývá sochu Buddhy z masivního zlata. Ten se svou váhou 5,5tuny je bezkonkurenčně největším zlatým Buddhou na světě. Zajímavostí bezesporu zůstává i fakt, že socha Buddhy byla ve strachu před barmánskými nájezdy v 18.století zamaskována sádrou. Jeho skutečnou podobu objevili až v roce 1955 při jeho přemísťování, když se po nehodě jeřábu kus sádry odlomil a na překvapené dělníky se cosi zablesklo.
V 18:10hod se vlak dává do pohybu a opouštíme Bangkok. Kolem deváté nám průvodčí rozkládá lehátka a povléká matrace. Je neuvěřitelně rychlý. Na druhou stranu při představě, že každý den rozkládá a skládá lehátka v celém vlaku se tomu ani nedivím.
14.12.12
Vlak projíždí skrze políčka rýže, zarostlé pralesy, přes kopce i propasti až kolem deváté hodiny dorážíme do Chiang Mai. Na nádraží si ve změti naháněčů bereme tuktuk a necháváme se odvézt do guesthousu Smilehouse, který jsme si ve vlaku vybrali z průvodce LP. Je to pěkný, klidný a levný hotýlek s bazénem v centrální části města poblíž nočních trhů. Mají volné jen pokoje s klimatizací, ale máme v plánu hned příští den vyrazit na dvoudenní trek do hor, tak se ubytováváme s tím, že si rezervujeme pokoj bez klimy po našem návratu. Vyrážíme do města hledat a porovnat nabídky turistických agentur nabízejících treky. Ve městě potkáváme thajce, který nám doporučuje co v Chiang Mai navštívit. Trek nakonec kupujeme přímo v našem guesthousu za 1500B. Večer vyrážíme na noční trhy na Chang Khlan Road -ta se nachází mezi Tha Phae Road a Si Donchai Road.
Před spaním se ještě uchylujeme k bazénu a dáváme si noční koupel, voda je ale docela studená(přeci jen jsme na severu a je prosinec...:), tak se moc nezdržujeme a mažeme do hajan.
15.12.12
Ráno se narychlo balíme, batohy necháváme na recepci a jen s malým baťůžkem vyrážíme naloženi v zadní části dodávky do neznáma. Cestou přistupují dva angličani, američanka, němec a dva češi:) Je nás tedy dohromady osm (z toho čtyři češi:) První zastávka je v malém městečku na místním trhu s potravinami a ovocem, kupujeme pár drobností a jedeme dál až dorážíme do orchidejí a motýlí farmy. Stovky druhů orchidejí rostou volně zavěšené s kořeny ve vzduchu. Ve vedlejší kleci velké asi 20m2 se v listech a stromech ukrývá mnoho rozličných motýlů, od malých po velké jak dlaň.
Po prohlídce znovu usedáme na korbu dodávky a po nějaké době konečně dorážíme do vesničky odkud vyrazíme do džungle. Dostáváme oběď (rýži s masem a vajíčkem, zabalenou v kokosovém listu). A stoupáme. Stále a stále nahoru. Náš průvodce o sobě tvrdí, že je přímým potomkem horských kmenů, které za dob slávy zlatého trojúhelníku pěstovali a pašovali opium. Vypadá, že nelže:) Pro zpestření tůry nás seznamuje s florou severního Thajska. Nejzajímavější je rostlinka zvaná mimosa, která na dotyk reaguje okamžitým sevřením svých listů. Po několika hodinách stoupání a klesání rozmanitým terénem zastavujeme mezi papájovníky a náš průvodce nám porcuje slaďoučkou papáju.
Po chvíli dorážíme k řece, kde si dáváme pauzu. Všechno je nádherně zelené, porostlé vegetací. Pod mohutnými listy banánovníků jsme jak mravenci. Za chvíli vycházíme z pralesa a kličkujeme skrze rýžová políčka do údolí sevřeného mezi zarostlými skalami, které protíná bublající potůček. Sloní vesnička. Cíl naší cesty.
Po krátkém občerstvení vyrážíme zpět do pralesa, tentokrát ale na sloních hřbetech. Je až k nevíře, jaké terény dokážou tak téžká zvířata zdolávat. Stoupali jsme, klesali jsme, chvíli jsme se brodili řekou, za každý splněný úkol, který slon od mahuta dostal, od nás vyžadoval banán. (Před jízdou jsme dostali trs banánů)
Pomalu se začalo stmívat, thajci rozdělali oheň a připravili nám večeři. Hráli jsme hry, pili pivo, byla zábava. Jeden thajec chytl pavouka, sklípkana nebo podobný druh(prý byl jedovatý), než jsme se nadáli, už ho pekl na ohni. My jsme pak oddaně ochutnávali. Prý to člověku dodává energii a celkově nabuzuje. Pravda je, že mi od té doby nevadí na pavouky sahat :) V noci ještě v podnapilém stavu vypouštíme společně lampiony a škrábeme se na kopec do bambusové chatrče na kůlech, kde přespáváme. Na kopci je prý toho důvodu, kdyby se sloni splašili, tak aby nás neušlapali. Zvláštní pocit.
16.2.2012
Ráno snídaně mezi slony. Kávu si vařím přímo na ohni v hliněné konvici. Chutná výborně.
Po snídani koupeme slony v přehrazeném potoku. Víc než slon si to užívá snad jen náš průvodce, který radostně polívá všechny vodou.
Po koupeli se balíme a odjíždíme do vesnice kmene Akha a poté na koupání k vodopádu. Tam se naše skupina rozděluje podle dvou či třídenního treku.
Odjíždíme k řece Mae Taeng River. Instruktoři nám dávají krátké školení a pokyny pro raft. Nasazujeme vesty a sjíždíme opravdu hodně divokou vodu. Po asi půl hodině jízdy se voda uklidňuje, zastavujeme u břehu a přesedáme na bambusový vor, na kterém doplouváme až ke cílové stanici, odkud odjíždíme zpět do Chiang Mai.
rozepsáno...