Thajsko 2009
ประเทศไทย 2552
17.7.2009 - 4.8.2009
Itinerář
17.7. odlet- Praha, přestup Kyjev
18.7. přílet Bangkok, Khao San, noční přesun do Krabi
19.7. přesun Krabi->Ao Nang->Phi Phi Don
20.7. Phi Phi- výlet Phi Phi Lee-Maya Bay, Bamboo Island, Monkey Bay
21.7. Phi Phi Don-Long Bay , view point
22.7. přesun Phi Phi->Ko Samui-Mae Nam
23.7. Ko Samui- big Buddha, Hin Ta Hin Yai, waterfall
24.7. Ko Samui-waterfall Namueng 2
25.7. Ko Samui-Mae Nam, market
26.7. Ko Samui-Chong Mon Bay, Mae Nam sunset, night market
27.7. přesun Ko Samui->Khao Sok
28.7. Khao Sok-výlet Ratchaprapha
29.7. Khao Sok-Wing Hin&Bang Hua waterfall , večer přesun do Bangkoku
30.7. příjezd Bangkok->přesun Kanchanaburi, Erawan, night market
31.7. přesun Kanchanaburi->Ayuthaya
1.8. Ayuthaya-výlet po památkách,sloní vesnice, přesun Bangkok-Khao San
2.8. Bangkok - Chatuchak, Khao San
3.8. Bangkok - Wat Pho, Wat Arun, přesun letiště
4.8. odlet domů
|
+2 zpáteční letenky 25000KČ
vízum bezplatné
"S batohem na zádech poprvé za exotikou"
Konečně jsme se dočkali. Je 17.7.2009. Skoro jsme ani nespali. Do noci jsme ladili batohy, kontrolovali věci, mapy, plánky, atd. Prostě oblíbená cestovní horečka. Brzy ráno se vydáváme vlakem směr Praha, metrem na Dejvickou a busem na Ruzyň. Máme odlétat z terminálu 1, boeingem 737 v 8:40. Před sedmou hodinou se otvírá náš check-in, jsme mezi prvními, rezervujeme si místa u okýnek a mimo křídlo. Dozvídáme se, že poletíme B767 i do Kyjeva, tam přestoupíme na další 767. Dáváme si kávu a krátíme si čas procházením po letišti. V osm hodin jsme odbavení a naloďujeme se na palubu. Letadlo nakonec odlétá z neznámých důvodů až v 9:40. Máme trochu obavu, zda budeme stíhat přestup v Kyjevě. 
Během letu dostáváme svačinu,džus a čaj a sledujeme obrazovku s naší pozicí a různými údaji (o rychlosti, výšce, teplotě, apod.) Asi v 11:30 hodin jsme v Kyjevě. Letištní bus zastavuje až před vchodem, za kterým stoupáme po schodišti ve směru transit k odbavovací přepážce, kde procházíme rutinní kontrolou. Ve 13:00 (14:00 VELČ) odlétáme z Kyjeva směr Bangkok. 
Letušky nám rozdávají sluchátka, která se připojuji do zdířky v sedadle. Sledujeme filmy a kocháme se úchvatně tvarovanou krajinou 10 km pod námi. Přelétáme nad Himaláje a začíná se stmívat. Světla v letadle se zhasínají, běží akorát film, většina lidí usíná. Já sleduji svítící vesničky mezi vrcholky hor, které vypadají jak hnízda hvězd, rozeseté po kraji. Je krátce před třetí hodinou ranní thajského času. Dostáváme snídani a za chvíli přilétáme nad Bangkok. Jsme ohromeni jeho velikostí a nočním osvětlením. Celý Bangkok září halogenovým modrobílým světlem, které protínají žlutě svítící dálnice a rychlodráhy. Ve 3:30 ráno přistáváme v Bangkoku na Suvarnabhumi, jednom z nejmodernějších a největších světových letišť. V Čechách je zrovna 22:30, takže jsme trochu přišli o noc:) Procházíme vízovou kontrolou a míříme k pásu s našimi zavazadly. Měníme si eura na thajské báthy a po obhlídce letiště a nabrání dostatečného množství plánků jdeme hledat shuttle bus, který nás má odvést na letištní autobusovou stanici. Po výstupu z klimatizované letištní haly mi dochází, že jsme v Thajsku. Je 5 ráno, venku je ještě tma. Připadá nám, že jsem vstoupili do skleníku. Je asi třicet stupňů a tropická vlhkost. Kupodivu to vůbec není nepříjemné. Ihned nás odchytává první taxikář a snaží se nás zlanařit. Začíná s klasickými otázkami odkud jsme apod. Jeho služby odmítáme a ptáme se na shutlle bus, on se nám stále snaží vpáčit představu, že jeho služba jsou výhodnější. To určitě. Následuje další a další taxikář. Po chvíli nacházíme zastávku shutlle busu a zdarma jedeme na letištní autobusovou stanici. Odtud jedeme busem 556 na Khao San Road. Jízdenka za 35B. V autobuse opět oblíkáme mikiny. Z těchto rekordních teplotních změn mám obavu, že je odmarodíme. V buse se dáváme do řeči s párem z Polska co přiletěli s námi.Vystupují s námi na Democracy Monument a ukazují nám, kde je ta pověstná Khao San. Rozhodli jsme se, i přes rady zkušenějších, že se v Bangkoku nebudeme první noc ubytovávat, ale rovnou pojedeme nočním busem do Krabi. Ten má jet až ve čtyři hodiny odpoledne tak si chceme zatím prohlédnout Khao San a okolní chrámy a odpoledne se přesunout na jižní autobusové nádraží.
Je půl sedmé. 
Khao San je úplně prázdná, pouze se tu hemží thajci, doplňující zboží do restaurací a barů. Procházíme tedy spletí uzavřených stánků a obchůdků, sem tam na nás pokřikují tuktukáři a nabízejí své služby. O ulici dál si dáváme první thajské street food. Já kuřecí maso s rýží a Naty thajskou polévku. Obojí je vynikající. Po jídle se vydáváme navštívit Grand Palace, ale cestou nás zastavuje pán a hned odkud jsme a kam jdeme a že Grand Palace je prý zavřený. Má spousty rad ohledně tuk tuků, s kterými jezdit a s kterými ne a že se máme nechat svézt po několika památkách, ukazuje nám je v plánku a říká, že za svezení po všech máme platit pouze 50B. Dokonce nám píše do plánku větu, kterou tuktukáře přesvědčíme na naší cenu. Najednou vedle nás zastavuje tuk tuk. Pán hned 
na něj, že za 50B ať nás sveze tam a tam. A on na to, že za 90B. Pán ukázuje Natálce ať mu přečte onu větu, a hle, najednou to jde za 50B. Všechno funguje podezřele dobře. Moc náhod najednou mě utvrzuje v domněnce, že jsme padli do spárů podvodníků. Nu což, už se vezem. Atmosféra jízdy a první zastávka na Golden Mountain mi trochu vrací optimismus do žil a začínám našemu řidiči i trochu věřit. Nevěřím mu ale natolik, abych mu nechal v tuk tuku mojí těžkou krosnu a tak se sní táhnu nahoru. Chrám na kopci s krásnou vyhlídkou a zlatou pagodou je úchvatný. 
Spirálovitý chodníček nahoru lemují stovky různých zvonů, na které thajci po cestě zvoní, nahoře poprvé vidíme jak se thajci modlí před budhou s vonnými tyčinkami. Druhá zastávka je Lucky Buddha, potkáváme zde thajce, povídá nám o jejich vládě o premiérovi a vysvětluje proč dělají vzpoury. Líbí se mu naše červená trika-je to prý barva povstalců proti stávajícímu premiérovi. Radí nám, jak odříct drahé obleky až nám je budou nabízet v obchodě. Nechápu proč,ale ne na dlouho. Zastavujeme před Fashion JAM a náš řidič nás posílá dovnitř. Že prý za nás dostane provizi a ani si nemusíme nic koupit. Tak dobrá. Tiše vzpomínám na internetové diskuze o tuktukářích a na mou doměnku, že já se napálit nenechám. První odmítání obleků máme za sebou, následuje však cestovka a po ní další obleky. Docházejí nám nervy a vysvětlujeme našemu tuktukáři, že se opravdu nemíníme vozit po obchodech a chceme odvézt zpět ke Grand Palace. On nám tvrdí, že prý otvírají až v jednu a má pro nás perfektní plán, navštívit plavoucí trh, projet se po řece a v jednu na Grand Palace. Nenecháváme se znovu obalamutit a stojíme si za svým. Nakonec nás tedy odváží ke Grand Palace. A hle, ono je otevřeno i v 11 hodin. Kdo by to byl řekl. Aspoň, že chtěl jen sjednaných 50B. Dáváme si jídlo, nějaký maso na tyčce a procházíme trhy kolem. Jeden Thajec nám doslova vnutil 2 výšivky za 100B. Nedal se odbýt, nakonec jsme to od něj vzali jen kvůli tomu, abychom se ho zbavili. Poskakoval kolem nás asi deset minut, pořád nám lezl do cesty a pořád hulákal kolik mu za to dáme. Šel by s námi snad až na nádraží. Tak neodbytného člověka už jsme víc nepotkali. Trošku bloudíme. Hledáme cestu na Southern Bus Terminal. Nakonec poznáváme, že pěšky je to nemožné. Mladá thajka nám radí, jaký si vzít bus. Vyrážíme tedy na jižní autobusové nádraží. Je to ohromná klimatizovaná hala se spousty obchůdků a restaurací. Dáváme si jídlo, takové rybí kuličky. Mě teda moc neokouzlili. Bus nám jede nakonec až v 18:00 hodin. Dvoupatrový VIP bus za 614B/os až na Krabi. Od stewartky dostáváme ještě vodu a pečivo. V noci je docela silný liják a já mám obavu, aby nám plánovaný výlet na phi phi nepropršel.
19.7.
Krabi – přijíždíme v 6:30. Svítí sluníčko a začíná být pěkný pařák. Obavy z deštivého počasí jsou tatam. Máme plán jet na Phi Phi, ale chceme si prohlédnout ještě městečko Ao Nang. Na informacích u zastávky busů se seznamujeme s párem ze Slovenska a společně si kupujeme jízdenky do Ao Nangu za 200B. Pěkně předražené. Tam nás dodávka vyložila přímo u moře. Kocháme se krásnou pláží a po chvíli vyrážíme na snídani. Naši slovenští přátelé mají namířeno na Relay tak se po chvíli rozdělujeme. Zjišťujeme si odjezdy lodí na Phi Phi a zjišťujeme, že z Ao Nang loď právě odjíždí. To nestíháme. Další loď má jet z Krabi ve 14 hodin. Kupujem si tedy tikety za 350B. Jsou ještě levnější než loď z Ao Nang(400B) a to nás do Krabi ještě zdarma dovezou. 
Procházíme se zatím po Ao Nang. Na pláži nás odchytává Thajka a nabízí nám masáž. Necháváme se přemluvit k masáži nohou za 150B, úžasné :) Je moc příjemná, ptá se odkud jsme. Říká nám, že by si přála vidět někdy sníh. Připadá nám to vtipné:) Po masáži dostáváme ještě zdarma ananas. Ve 12:15 odjíždíme do Krabi. V přístavišti nám kupuju jídlo a šup na loď. Usazujeme se na horní ploše lodi. Asi po půl hodině zpoždění konečně vyrážíme. Cestou jsem se přesunul do přední části hned k zábradlí. Na pravo jsou vidět z moře tyčící se útesy –nádherné. Cesta má trvat asi dvě hodiny. 
Po chvíli jízdy vidím v dálce Phi Phi a nemůžu se dočkat až tam budem. Na otevřeném moři jsou docela vlny, všichni co seděli vepředu už prchly, protože vždy když příď lodě dopadne na hladinu, rozrazí vodu a ta všechny vpředu pěkně ohodí. Nevzdávám to a odolávám až do cíle. Pravda, jsem mokrej jak myš, ale v místním horkém klimatu mi to vůbec nevadí. Příjíždíme do Phi Phi, je 16:30hod. V Ton Sai je mraky nahaněčů. Vydáváme se hledat ubytko sami. Chyba. Po projití pár uliček bloudíme směr viewpoint. Asi po hodinovém výstupu se vracíme zpátky dolů, úplně stahaní. Konečně nacházíme bungalovy, kde se chceme ubytovat, bohužel díky našemu dvou hodinovému bloudění jsou bungalovy u pláže plné. S těžkými krosnami na zádech se vydáváme zpět, s rozhodnutím vzít si ubytování od naháněčů. Asi se nad námi smiloval sám Buddha a po ujití pár metrů od pláže, nás odchytává Thajka a ptá se zda nechceme bungalov, mají poslední, prý jen za 200B. Vstupuje se z ulice skrze prádelnu, čekáme nejhorší. Po projití prádelnou se před námi otvírá palmová zahrada s asi sedmi bambusovými bungalovy. Jsou prosté, ale moc pěkné. Před každým je veranda s houpací sítí, uvnitř matrace a moskytiéra. Sprchy a záchody jsou společné. Bereme. Konečně sprcha a chvíle spánku . Zatím se setmělo, vydáváme se do nočního Ton Sai, při odchodu od bungalovu nám paní, které Natálka platila ubytování, vrací 400B, že prý jsme jí zaplatili moc, že si toho hned nevšimla. To by se u nás asi nestaloJ Po procházce po pláži v zátoce Loh Dalam Bay u našich bungalovů, se touláme po rušných nočních uličkách vesničky Ton Sai. V noci je tu neskutečně živo. Připadá mi, že tak 80% turistů na Phi Phi tvoří omladina do 20 let. Ve street food ochutnáváme smaženou rybu, barbecue, rolky,.. mňam. V cestovce u přístavu se ještě ptáme na výlety a domlouváme se, že budeme platit až ráno (pro jistotu, kdyby pršelo). Cestou k bungalovu si dáváme grilované maso s ananasem a ochutnáváme thajské pivo Chang. Ve 2:30, jdem spát a těšíme se na zítřejší výlet.
20.7.
Budík v 7:00 hodin bez šance, probouzíme se až v 8:00, je nádherně, svítí sluníčko, rychle připravujeme věci a pádíme koupit tickety na výlet. Cestou si dáváme palačinku banana&honey (úžasná záležitost) Platíme 600B/os a s lístky nás posílají do cestovky a pár metrů dál. Tam dostáváme ploutve. Udivuje mně jejich odhad. Podívali se na naše chodidla a přesně odhadli naše velikosti. Nabízejí nám i šnorchl a brýle,ale máme své. Krátce po deváté vyplouváme z Ton Sai směrem k Phi Phi Lee. První návštěva směřuje k Vikingské jeskyni, kterou si prohlížíme jen z lodi, popojíždíme o pár desítek metrů dál ke krásné korálové zátoce. Loď zastavuje, dostáváme ½ hodiny na šnorchlování. Je to něco úžasného. Hejna různobarevných rybiček se prohání všude kolem nás, pod námi korály a sasanky, jedním slovem nádhera. Vracíme se na loď, teď bychom měli jet na Maya Beach, kde se natáčel kultovní film Pláž s Leo Di.Capriem. 
Loď ale zastavuje v zátoce na druhé straně ostrova. Kapitán nám ukazuje zhruba 100metrů vzdálený žebřík vystupující z moře do prolákliny mezi útesy. Kdo prý chce na Maya Beach, tak jedině tudy a pak asi 100metrů pralesem. Neváháme a spolu s ostatními se vrháme do moře. Spolu s ostatními skáču s horního patra lodi, Natálka jde po schůdkách:) Čím jsem blíže útesu, tím se dělají větší vlny a nám připadá, že neplaveme 100metrů ale kilometr. Nejhorší jsou vlny hned u útesu, kolem žebříku jsou sice natažené lana na zachycení, ale přesto je to hodně náročné se v půl metrových vlnách vyškrábat na žebřík. Stoupáme nahoru po kluzkých stupínkách, přelézáme útes a zase klesáme. Uvnitř je maličké jezírko vzniklé otvorem v útesu vedle žebříku. Procházíme jej a jdeme přímo na pláž. Je nádherná, ale je tu až moc lidí. Nacházíme si klidnější místečko a leháme si do čistě bílého jemného písku. Je to tu opravdu ráj. Mrzí mě, že jsme si sebou nemohli vzít foťák. Dostatečně nabažení se vracíme na loď. Následuje stejná trasa zpět a vyrážíme směr Bamboo Island. Dostáváme oběd - rýži s kuřecím masem a čerstvý ananas. Na Bamboo Island loď zastavuje kousek od břehu a pouštíme se do šnorchlování. Korály jsou tu těsně nad námi, až máme strach, aby jsme je neponičili ploutvemi. Je tu opět nádherné šnorchlování. Poblíž lodě potkáváme i murénu. Od Bamboo Island vyrážíme zpět k Phi Phi Don a na Monkey beach. Cestou dostáváme meloun. Je výborný. Všechno ovoce je úplně jiné než u nás, je daleko šťavnatější a sladší. 
Na Monkey Beach nás vozí po dvou na malé plastové kánoi, protože je málo vody a při plavání bychom poničily korály i sebe. Foťák si raději nebereme, aby jsme ho nevykoupali. Je tu spousty opiček. Malých i velkých. K jedné jsem se sklonil a natáhl na ní ruku, ona mně chytla za ruku, odrazila se a vyskočila mi na hlavu. Toho si všimnul velký starý opičák, který byl očividně vůdcem smečky, přiběhl ke mně a začal na ní řvát, prskat a vrčet. Ta na mé hlavě začala dělat to samé, což mě značně vyděsilo, už jsem čekal, že vyskočí za ní a začnou se mi rvát na hlavě. Předklonil jsem se a naštěstí seskočila. Ta velká ji pak pronásledovala po pláži. Vracíme se zpět do Ton Sai. U našich bungalovů si dáváme palačinky a dostáváme slevu 20B, protože jsme zde ubytovaní :) Je to fakt strašně milá paní. Vlastně celá její rodina. Pořád se usmívají a jsou tak přívětivý:) Dávám si mou oblíbenou s medem a banánem a Naty se šunkou a sýrem. Dáváme si spršku a jdeme si na chvíli lehnout, probouzíme se kolem osmé večer. 
Dopisuji deník, protože jsem to doposud flákal a vyrážíme do vesničky na něco k snědku. Po jídle vyrážíme na pláž u našich bungalovů a dáváme si noční koupel mezi útesy. Kupuji si ještě pivko do bungalovu. Docela se mi kroutí obličej, když zjišťuji, že v klasické pivní láhvi není pivo ale kyselé víno. Ble. Spát jdeme kolem druhé hodiny ranní. V noci docela fičí vítr a prší. Hic je ale pořád.
21.7
Ráno je sluníčko a 30 stupňů. Dneska ale dospáváme předešlé dny:) Vstáváme kolem jedenácté. Dáváme si oblíbené palačinky a po sbalení věcí vyrážíme na Long beach. Cesta sem je docela náročná, ale stojí za to.
Je to jedna z nejkrásnějších pláží na ostrově. Má jemný bělostný písek, je tu nádherné šnorchlování a minimum turistů. Při šnorchlování objevujeme v sasance rodinku klauníka očkatého, mrzí mě, že jsem nepořídil foťák do vody. Sluníčko se zatáhlo, ale teploučko je pořád, tady snad ani neexistuje aby byla člověku zima. V dáli nad Phi Phi Lee je vidět bouřka,
nám se vyhýbá. Jsou asi dvě hodiny, dáváme si oběd v restauraci na pláži a vyrážíme zpět.
Zrovna nastává odliv a moře ustupuje až o sto metrů. Je to velmi zajímavé, jdeme po mořském dně a sledujeme život podmořských živočichů. Jsou tu ježci, hvězdy a všude spousty krabů. Ve vesničce děláme menší nákup ve všudypřítomném 7-eleven a vyrážíme na viewpoint-vyhlídku na obě zátoky podobající se přesýpacím hodinám. Cestou nahoru se postupně ztrácí civilizace, po chvíli scházíme i s asfaltové cesty a jdeme džunglí. Fotíme opičku v korunách stromů, míjíme zahrádky místních domorodců a konečně se blížíme k viewpointu. Ještě potkáváme mladé muslimky, trhají ze stromu takové červené plody.
Dávají nám ochutnat. Připadá mi,že to je trochu nezralé liči. Přicházíme k viewpointu. Je odsud opravdu nádherný výhled. Večer jdeme znovu na jídlo ke stánku vedle thajského boxu "tiger". Dáváme si kuřecí masíko a něco pečeného, vypadá to jak holub, ale není to holub. Ještě sháníme levnou cestovku, pro zarezervování ticketů na Ko Samui, nakonec sháníme za 750B/os, platíme a jdeme spinkat. Cestou se loučíme s nočním Ton Sai, bude se nám stýskat:)
22.7.
Budíček máme v sedm hodin, je poprvé zataženo, ale hic je stejně. Dnešní den bude cestovací, protože se chceme přesunout na ostrov Samui. V Ton Sai si ještě dokupujeme vodu a pečivo na cestu a v 9 hod vyplouváme do Krabi. Vypadá to, že bude pršet, tak se usazujeme raději uvnitř lodě a sledujeme v televizi nějakou thajskou telenovelu. V Krabi přestupujeme na bus do Don sak. Vyjíždíme. Počasí je pořád ošklivé. Jsme rádi, že nám to vyšlo zrovna na dnešek kdy se přesouváme. Fascinují mě několika kilometrové řady palem kolem silnice. V autobuse začal všechny turisty obcházet Thajec s nabídkou ubytování, ptáme se ho, zda má něco na Mae Nam, nabízí nám bungalov za 400B v Home Bay resort. Protože máme přijet až večer, zamlouváme si ho na jednu noc. V Don Sak se naloďujeme na trajekt. Ovšem to je něco jiného, než loď, s kterou jsme jeli na Phi Phi. Ani necítíme, že jsme vyjeli. V Don Sak si bereme dodávku a necháme se svézt k našemu resortu. Thajka v dodávce nám nabízí ubytování na Mae Nam v resortu Phalarn Inn, líbí se nám, ale už máme zamluvené jiné. Ubytováváme se v našem dřevěném bungalovu na kůlech několik kroků od moře a jdeme se projít po Mae Nam. Pláž je krásná, sice má hrubozrný písek, ale je lemovaná nádhernými palmami a zakončená skalním útesem. Míříme rovnou do infocentra a ptáme se po mapce. Dostáváme skutečně podrobnou mapu. Má zakreslené veškeré resorty, pláže apod. Z pláže vyrážíme do nočních ulic Mae namu. Dostávají nás ceny, které tu jsou až dvakrát nižší než na Phi Phi. Čekali jsme, že to tu bude dražší. Objevujeme stánek s neskutečně dobrou polévku za 35B a kousek dál palačinky u Mr.Pancakemana. Jsou výborné a stojí pouhých 20B. Dávám si svou oblíbenou Banana&Honey. Cestou zpět se jdeme podívat do sousedního resortu Phalarn Inn 33, který nám doporučovala paní v dodávce. Za stejnou cenu 400B má i nádherný osvícený bazén. V bungalovu sice nejsou oproti Home Bay resortu žádné skříně, takže to bude horší s uskladňováním věcí, ale ten bazén má převahu:), takže příliš neváháme a zamlouváme si jej hned na druhý den:) V obchůdku na ulici si ještě kupujeme vodu a jídlo. Fascinuje mně, jak Thajci žijí tím, co dělají. P
říjdete ráno, večer nebo v noci, pořád je otevřeno. V tomhle obchůdku mají postel přímo za pultem:) Z obchůdku míříme do na pláž, dát si noční koupáníčko. Voda je nádherně teplá. Nejlepší je, že vylezete z vody a prostě Vám není zima, ani trochu. Tady pojem zima, vyjma klimatizovaných autobusů, neexistuje. 
U bungalovu si ještě dáváme večeři a popíjíme pivko. Najednou se u nás objevuje malej hafan a loudí něco na zub. Kousek mu dáváme a on se spokojeně zabydluje pod židlí na verandě bungalovu.
23.7.
Hned po probuzení se přesunujeme do Pallarn Inn Bungalow. Ani se nevybalujeme, dáváme si jen věci do bungalovu a hned si půjčujeme motorku. Mají automaty za 200B/den a jednu s manuálním řazením za 150B/den. Jsem rád, protože bez řazení to prostě není ono. Vyražíme na výlet po ostrově. Nejprve musíme vzít benzin, zastavujeme u obchodu, aby jsme se zeptali na benzínku. Ukazují nám regál před jejich krámkem s vyřádkovanými lahvemi od alkoholu. Aha, už mi to dochází. Bereme tedy 2 litry za 80B a vyrážíme dál. Po chvíli jízdy zastavujeme na koupání na pláži Bophut, aby jsme se trochu zchladili. O kousek dál zastavujeme na trhu s potravinami a dáváme si smažené 
kuřecí maso s kari rýží a chilli.
Po výborném obědě navštěvujeme sedícího big buddhu a Wat Plai Laem.
Projíždíme rušným Chawengem a zastavujeme na vyhlídce na útesech poblíž baan hin sai resort. 
Pokračujeme k Hin ta a Hin Yai -skalní útvar, jinak nazývaný Grandfather a Grandmother, připomínající mužské a ženské přirození, podle legendy jde o starý pár, který zde kdysi ztroskotal na lodi.
Odtud se vydáváme na vodopády Naemtong, cestou se zastavujeme ještě na jídlo a když přijíždíme k prvnímu – malému vodopádu, vysokému 18m, je už večer, posledních pár turistů. Koupeme se v jezírku pod vodopádem, akorát se člověk nesmí zastavovat kvůli dravým rybám, které Vás začnou hned oždibovat:) Návštěvu velkého 80-metrového vodopádu odkládáme na druhý den. Cestou od vodopádu ochutnáváme ovoce přímo ze stromů. Roste tu všude spousta rambutánků a výborných mangostenů. Pokoušíme se načnout kokosový ořech, což se nám po několika minutách podaří. Je výborný.Zpět jedeme druhou-západní stranou ostrova. Na Mae Nam přijíždíme až za tmy. Zajíždíme ještě na perfektní palačinky k mistru pancakamanovi a pak do obchodu pro vodu, kupujeme si také Hong Thong (whisku) pro 
potřebnou vnitřní desinfekci.
V resortu si dáváme ještě koupáníčko v bazénu a jdem spát.
24.7.
Sluníčko pálí už od rána. Po koupeli v bazénu vyrážíme do centra Mae Namu na jídlo. Dávám si nudle s kuřecím masem a chilli a Naty rýži s ananasem a chobotničkami. Po návratu si dáváme opět bazén a poté vyrážíme k vodopádu Namueng 2, vysokému 80 m. Zastavujeme doplnit benzin a vyrážíme. Dnes jedeme rovnou přes západní stranu ostrova. 
Cesta na jih je tudy rychlejší, než se proplétat ucpaným chawengem. Přijíždíme k parkovišti ve sloní vesničce, kolem nás pochodují sloni, vozící turisty k vodopádu. Ihned nás odchytávají místní Thajci a nabízí treky na slonech. Jsou ale pěkně předražení, odmítáme a vyrážíme džunglí k vodopádu, po několika metrech nám vstupuje do cesty roztomilé slůně,
chvíli si sním hrajeme, fotíme a vyrážíme dál. Přicházíme k jezírku pod vodopádem, Natálka se jde hned vykoupat.
Asi deset metrů nad námi stojí Thajec a mává na nás, ukazuje nahoru na vrchol vodopádu a předvádí rukama, že se tam nechá plavat. Šplháme se tedy k němu. Společně se vydáváme vzhůru.
Velmi ostře stoupáme džunglí kolem vodopádu. 
Je to hodně náročné. Místo zábradlí lijány, místo schodů kořeny a kameny. V půli cesty náš průvodce zastavuje abychom se vydýchali. Je to hodně náročné. Pokračujeme dál. Před námi se otvírá nádherné jezírko, uprostřed skalního masivu. Koupání je tu opravdu nádherné. Ukazuje nám, že lano díky kterému se nechá projít proti proudu vody do malé jeskyňky, nádherné!
Od jezírka jdeme k okraji vodopádu, výhled shora je úžasný.
Zná to tu perfektně, každý kámen.
Když sestupujeme dolů napadá mě, jestli mu za to něco dát. V tom z něj vypadne, jestli bychom mu nedali za prohlídku nějaké peníze. Ptáme se kolik. Táže se na dvě stovky. Dávám mu jednu. Usmívá se, klaní se a děkuje a vzápětí mizí v houštinách džungle. Jsme rádi, že jsme ho potkali, protože místa, která nám ukázal bychom těžko našli sami. Loučíme se se sloní vesničkou, bere
m si motorku a jedeme dál. Zastavujeme se ještě na jížní části ostrova na pláži a dáváme si palačinky. Cestou dom stavíme v Natongu v přístavu a poté jedem rovnou na Mae Nam a na večerní trh. Kupujeme si vařené mušle, masové kuličky, rybu, kukuřici, orchideje, rambutánky, mangosteny, vše za necelých 200B-paráda. Večer se jdem ještě cachtat do moře na naší pláži a rozhodujeme se, že zítra budeme jen lenošit u vody. Po setmění se vracíme zpět. Baštíme nakoupené jídlo, dáváme si bazén s nádherně teplou vodou a jdem spinkat.
25.7.
Ráno je nádherné, sluníčko pálí jako blázen, dáváme si bazén a kávu v našem resortu a na motorce vyrážíme na Mae Nam street. 
Kupujeme si sušeny, opal.krém. Vidíme stánek s thai food, dáváme si i přes to, že nás thajky varují, že je jídlo hodně „spacy“. Opravdu hodně, po pár soustech už nemáme síly. Hoří nám rty, jazyk, krk, žaludek. Neskutečně! Netěším se na záchod:) Thajky jsou pěkně vysmáté, když se omlouváme, že jídlo nedojíme, že je opravdu moc spacy. Odjíždíme zpět k našemu resortu.
Berem lehátko, šnorchly a jdem lenošit na pláž. Kolem 4.hodiny se zvedá vítr a zatahuje se. Jdem se shovat do chatky, déšť se přehnal během několika minut a už je zase sluníčko a hic. Vydáváme se na hlavní ulici opět na trh, kupujeme rybku, masové špejle, ovoce,..ty trhy nám budou chybět:) Po návratu vyrážíme na pláž na koktejl. Potom ještě bazén, večeře a spinkat. Zítřejší den chceme věnovat naposledy lenošení, protože pozítří ráno chcem odjet do NP Khao Sok.
26.7.
Ráno opět sluníčko, hic. Dáváme si jako už tradičně bazén. 
Po bazénu a snídani vyrážíme na pláž Mae Nam, kde se rozhodujeme, že se pojedem podívat na nějakou malou krásnou pláž, když jsme tu dnes naposledy. Půjčujeme si motorku a vyrážíme k východní části ostrova. Zastavujeme na různých plážích až nakonec nalézáme Chong Mon Bay.
Krásnou menší pláž s jemným bílým pískem a ostrůvkem na který se nechá přejít pěšky. Voda mezi pevninou a ostrůvkem je neskutečně teplá. Přímo horká. Je tu jen pár čísel vody a ve velké ploše. Sluníčko jí rozpaluje, že se v ní nedá ani stát. 
Koupeme se, šnorchlujeme, není tu tak krásné šnorchlování jako na Phi Phi, ale je tu také dost k vidění. Zůstáváme zde až do odpoledne, kdy vyrážíme zpět na Mae Nam, abychom stihli západ slunce.
Cestou se stavíme na rybím trhu a dáváme si street food. 
Západ slunce stíháme na poslední chvíli. Děláme fotečky a kocháme se sluncem, potápějícím se za obzor. Poté vyrážíme na Mae Nam. 
Objevujeme ohromný noční trh. Možná proto, že je dnes neděle. Kupujeme pražené kaštany, kukuřici, ovoce, a pár suvenýrků a jdeme ještě naposled na perfektní palačinky k mistru pancakemanovi. Bereme si je sebou na pláž. Cestou zpět se na nás vrhá několik psů. 
Jet za tmy na pláž na motorce nebyl dobrý nápad. Ujíždíme. Natálka je odhání helmou, já nohou. Oni ti zdánlivě neškodní hafani dokážou být pěkně nepříjemní. Ujíždíme jim, ale měli jsme na mále. Určitě to bylo tou motorkou, předtím jsme tam běžně chodili pěšky a nic. No tak to bylo takové rozloučení s naší pláží. Večer si kupujeme ještě jízdenky do Khao Sok za 550B. Balíme si věci a jdem chrupat.
27.7.
Budíček máme už před šestou hodinou. Dobalujeme poslední věci a v 6:45 odjíždíme směr Khao Sok. Minibusem jedeme do Nathonnu, tam si přendáváme věci do autobusu a naloďujeme se na trajekt. Vyjíždíme do Don Sak. 
Cestou míjíme několik malých krásných ostrůvků mořského parku AngThong. Z Don Sak jedeme busem do Surat Thani. Cestou nám pouští nějaký Thajský bojový film. Zajímavý. V Surat Thani čekáme na minibus do Khao Sok. Přijíždí až po hodině a půl a my začínáme mít obavu, aby jsme byli v Khao Sok za světla. Minibus totiž zastavuje jen na odbočce na hlavní silnici a podle našeho průvodce LP budeme muset jít odtud pěšky, pokud tam nebudou naháněči z bungalovů. V minibusu jsme jediní cizinci, jinak samí Thajci. Celý den se krmíme jen sušenkami. Není to ono:( Konečně jsme na místě. Minibus nás vyhazuje na odbočce a k nám se hned hrne několik naháněčů s cedulkami s fotografiemi z jejich resortů. Máme štěstí. Nebudeme muset ťapat pěšky. 
Naháněči se o nás doslova perou. Všichni nabízejí podobné služby, všichni za 200Bathů na noc. Vybíráme si příjemnou mladou Thajku s malým chlapečkem. Odváží nás svým terénním autem až do resortu Palm View. Je to tu krásné. Dřevěné chatičky jsou postavené na vysokých kůlech ve více než dvoumetrové výšce. U slečny co nás přivezla si rovnou objednáváme výlet na druhý den - trek do džungle a na jezero.
Je pěkně drahý-1500B/osoba. Poté vyrážíme do vesničky, vzdálené asi dvěstě metrů zkratkou džunglí od resortu. Cestou potkáváme lisy na kaučukovníkovou gumu a i sušící se gumové pláty. 
Spousty druhů tropických ovocných stromů, jako pomelo, limetky, banány, rambutánky a další. a šli se podívat do vesničky, která byla asi 150 m od ubytování. Dáváme si Pad thai v nádherné restauraci na kůlech, obklopené zelení, kupujeme ještě pití a vyrážíme zpět. Už se stmívá a kolem nás se probouzí noční džungle. Ubytováváme se v naší chatičce. Já zalepuji díry v moskytiéře a Natálka se seznamuje s kamarádama v koupelně. Tak velké šváby a další brouky jsme ještě neviděli:) Večer si dáváme ještě jídlo u nás v resortu. Pad thai a rýžové nudle ve výborné omáčce s kuřátkem. A pivko. Seznamujeme se s celou rodinou. Starší paní Mamai nám připravuje jídla a její manžel Thén vede účetnictví. Paní Mamai se nám pak svěřuje, že býval politikem. Vypráví nám o jejich dětech a jak tam zůstali sami. Kolem desáté se ubíráme do chatičky. Vyháníme brouky a jdem spát.
28.7.
Budíček máme v sedm, ale nechce se nám z postele. Když jsem vylezl z chatičky, paní Mamai už mířila k nám. Chtěla nás jít budit, aby jsme stihli snídani před výletem. Dáváme si palačinku. Mají tady ale úplně jiné - jsou jako koláč. Palačinka silná 2 cm z nadýchaného těsta se zapečenými banány je ale také výborná. Akorát trochu moc sytá:) V 8:30 už je tu dodávka a vyrážíme na výlet. 
Cestou nabíráme další turisty. Je nás dohromady 11. Pár z německa, my dva a skupinka sedmi bláznivých holanďanů. V 10 hod přijíždíme k jezeru, kde nasedáme na Long tail a vyrážíme. Jezero je úchvatné. Vzniklo v roce 1982 stavbou 95m vysoké a 700m dlouhé přehrady Ratchaprapha. 
Z jezera vystupují všude kolem nás ohromné vápencové útesy, dosahující výšky až 960m. Projíždíme různými lagunami a zátokami až přijíždíme k bambobungalows, plovoucím chatičkám přímo na hladině jezera. Dostáváme oběd ve formě švédských stolů. Pečená ryba, zelenina, ovoce, chilli omáčka s masem a další výborné pochoutky. Po obědě nasedáme opět na long tail a vyrážíme na další plavbu.
Cestou nám náš průvodce ukazuje na útesech skákající opice. Kotvíme v zátoce a procházíme džunglí k bungalovům s bambusovými rafty. Říkají tomu bamboo raft a přitom je to vor:) Na „raftu“ tedy odjíždíme jsme k jeskyni. Jedou s námi dva průvodci. Jeden má na zádech autobaterii a druhý nese světlo, které je na ní zapojené. Ukazují nám ohromné krápníky a nejrůznější jeskyní útvary, staré prý tisíce let. Cestou zpět zastávujeme opět v bambobungalow asi na 1/2 hod. Dáváme si pití a vyrážíme zpět do našeho resortu. Vracíme se v šest hodin a rovnou vyrážíme do vesnice, koupit si ticket do Bangkoku, nejdříve nacházíme cestovku s jízdenkami za 850B, tak se jdem podívat dál nakonec kupujeme lístky za 700B u moc příjemného pána. Večer si dáváme ještě jídlo u nás v resortu a jdeme spát.
29.7.
V 7 se budíme za zvuku cikád a řvoucích opic. Je to něco úžasného. 
Dáváme si snídani, tousty s míchanými vajíčky a palačinku. Vyrážíme do parku. Vstupujeme u infocentra ve vesničce. Prohlížíme si návštěvnické centrum a podle mapky vyrážíme džunglí k 3 km vzdáleným vodopádům Wing Hin a Bang Hua. Kolem nás řvou cikády, ale ne obyčejné cikády, tyhle dělají randál tak hlasitý, jako když se na cirkulárce řeže dříví. V polovině cesty v nás trochu zatrnulo, když narážíme na sloní trus a stopy divokých slonů. 
Všude kolem nás poletují ohromní motýly. Potkáváme dokonce leguána. Konečně dorážíme k vodopádům. První je menší, druhý je přítok řeky-široký a vysoký. Děláme fotečky a vyrážíme zpět. Cestou zkratkou k našemu resortu ochutnáváme pomelo spadlé ze stromu, je moc dobré. Horší to je s ochutnávkou zelených minibanánů – jsou opravdu hodně trpké:) 
Natálka jde balit věci a já si jdu prohlédnout a vyfotit kaučukovníky, z kterých odchytávají latex na výrobu gumy. V 1:10 se loučíme, platíme za ubytování a za jídlo, děláme si společnou fotečku a vyrážíme na bus. V T.A.T. jdem ještě na internet zdarma - díky tomu, že jsme si u nich koupili jízdenky. Došel jsem ještě koupit vodu a zmrzky a v 2:15 vyrážíme minibusem do Surat Thani. Přijíždíme v 5:15, pán v T.A.T. chce připlatit 160B/osoba, že prý pojedeme VIP busem přímo na Khao San 9 hodin. Když nepřiplatíme pojedem normálním 11 hodin a na Mochit station - to se nám nezdá. Ukazujeme mu, že máme jízdenky na VIP bus, ale opakuje pořád tu svojí a dělá, že nerozumí, šmejd jeden. Je s námi ještě jeden pár z Holandska, jedou také do Bangkoku a mají stejné jízdenky jako my. Nakonec ho přemlouváme na 75B za osobu. V 7 hod nastupujeme do pickapu a jedeme k nějaké restauraci a že bus pojede v 8 hodin a nikde nebude zastavovat. Pán z restaurace nám hned ochotně rozdává jídelní lístky, jídla za 70B. Draží na Thajsko, ale ne na nás, tak si dávám smažené nudle s kuřecím masíkem. Po osmé přijíždí VIPbus a odjíždíme směr BKK. V autobuse na sebe navlíkáme mikiny, protože klimatizace pracuje spolehlivě:) Nemůžu usnout, tak sleduju filmy v telce až podléhám ostatním spícím a usínám také.
30.7.
V 4:30 přijíždíme do Bangkoku, bus nás vyhazuje poblíž Khao San. Chceme stihnout bus v 5:30 do Kanchanaburi a odtud rovnou do Erawanu. Bereme si taxi za 150B a jedeme na Southern bus Terminal. Kupujeme tickety za 77B/os. V nádražní hale se oplachujeme a pádíme na bus.V 7:30 přijíždíme do Kanchanabury. Odchytávají nás taxikáři, nakonec nám radí kde je naše zastávka. Autobus už je tady, tak rovnou nastupujeme. V osm hodin začíná hrát hymna. Všichni Thajci jako každodenně stojí v pozoru. Nikdo se nehýbe, je zajímavé to sledovat. Hymna dozněla a my vyrážíme. Zpočátku prázdý bus se postupně zaplňuje turisty, přistupujícími na dalších zastávkách v Kanchanaburi. Po dvou hodinách jízdy jsme v Erawanu. Jízda stojí 50B za osobu a platí se přímo v autobusu. Fascinuje mě kovová kasička na peníze, připomínající pouzdro na brýle, jejíž pomocí průvodčí záhadně trhá lístky.
Jsme na místě. Platíme vstupné 100B. Normálně se platí 200B, ale vstupy do všech NP jsou snížené na polovinu, aby přilákali turisty. Zkoušíme ještě slevu na studentskou kartu Natálky, ale neberou jí. Prý jen od thajských studentů. Přitom v Khao Sok nám jí vzali bez problémů. Nevadí. Bus nám zastavuje přímo před návštěvnickým centrem. V informacích se ptáme, kde si můžem nechat batohy, posílají nás do kanceláře ubytoven. Ukládáme si tam bágly a jdem na jídlo. Dáváme si Pad Thai v restauraci na parkovišti za 35B/os. 
Vyrážíme na vodopády. U prvních dvou stupňů krmíme rybky. Házíme jim sušenky a oni se na ně vrhají jak vlkodlaci. Přilákáváme tím skupinku japonek, kterým se to moc líbí. Dáváme jim pár sušenek ať si taky zahážou a vyrážíme dál. U třetího stupně musíme nechat jídlo i pití. 
Zajímaví opatření ,které má zamezit odhazování odpadků. Pokud si sebou chcete vzít pití, zaplatíte za něj zálohu 20B, oni na něj něco napíšou a když jdete zpět a máte lahev, vrátí Vám peníze.
Trasa má jen 2,2 km, 
ale je docela náročná, zvláště poslední stupně. Cestou potkáváme leguány, obří motýly, ve vodě hejna dravých ryb, které Vás hned, jak se přestanete hýbat, začnou ochutnávat. Voda je studená, ale je to velmi příjemné osvěžení. K poslední sedmé úrovni vodopádu už nevede žádná stezka, brodíme se vodou, přecházíme po kmenech padlých stromů, šplháme po žebříkách či kamenech. Ještě, že jsou po cestě šipky. Konečně jsme v cíly. Poslední stupeň je nádherný. Prý připomíná hlavu tříhlavého slona z hinduistické mytologie.
No nevím no. Ve 3. hodiny dorážíme zpět do centra. Přezouváme si botky, berem batohy a míříme rovnou na jídlo na parkoviště. Ve 4.hodiny odjíždíme do Kanchanaburi. Vystupujem poblíž stanice vlakového nádraží v Kanchanaburi. Zrovna tady začíná noční trh, Vyndaváme průvodce a po zorientování vyrážíme k řece sehnat ubytování. 
Cestou nás odchytává pán se samlorem(kolo-tříkolka) ptá se kde by jsme se chtěli ubytovat a ukazuje nám pár nabídek resortů. Za svezení do resortu chce jen 10B. Dalších 10B dostane prý od resortu do kterého nás přiveze. "Itś my job" dodává se stálým úsměvem ve vrásčité tváři. Je moc milý, nechceme ho odmítnout a tak se necháváme odvést do VN Guesthouse, který jsme měli předem vybraný. Batohy nám zavěsil na věšáčky na zádi samloru a vyražíme. Když jsme viděli s jakým úsilím se pán rozjížděl, připadali jsme si jak otrokáři:( Cestou nám ještě stačí ukazovat co je kde za jaký strom a co na něm roste, díky čemuž mimo jiné poznáváme, že to, co jsme měli za podivnou cuketu, je vlastně papaya. Před resortem na nás ještě čeká, že když se nám tam nebude líbit, odveze nás jinam. Fakt moc příjemný. Pokoj se nám ale líbí. Za 
250B na noc dokonce i s teplou vodou.
Původně jsme chtěli pokoj na hausbothu, ale jsou jen s klimoškou a dvakrát dražší. Zůstáváme tedy v pokoji na břehu, přímo naproti hausbothu. Aspoň se s námi nebude v noci houpat postel:) Po spršce vyrážíme na noční trh k vlakovému nádraží. Cestou kolem baru mě vždy zdraví lehce oděnné thajky a lákají mě k nim. 
Ukazuju že mám přítelkyni, ale očividně jim to vůbec nevadí:) Dorážíme k nočnímu trhu. Je tu plno stánků. Nakupujeme a nakupujeme. Jídlo, boty, hodinky, atd. Vše za směšné ceny. Je to tu moc pěkné. Natálka je ve svém živlu:) Kolem dvanácté se ubíráme zpět a jdem spát.
31.7.
Ráno vstáváme v 7:30. Dnes si chceme prohlédnout Kanchanaburi a odpoledne se přesunout přes Bangkok do Ayuthayi. Vyrážíme tedy na most přes řeku Kwai. Po cestě si kupujeme masíko na špejli za 2B :) tedy 1Kč. Most je asi 2 km od našeho resortu. 
Cestou potkáváme dvě thajky s maličkým leopardíkem a o něco větším tygříkem. Holky s jejich pomocí lákají turisty do tygří farmy. Mazlíme se s mláďatama, za malý poplatek je můžeme i nakrmit z flašky. Jsou strašně roztomilý, jen z toho tygříka jde už docela respekt. Zvlášť, když se zakusuje do Vaší ruky. Pokračujeme dál. Po chvíli přicházíme k válečnému muzeu 2.sv.války, platíme vstup 40B/os. a jdeme se mrknout dovnitř. 
U vstupní brány je původní lokomotiva z válečného období a nad ní vlajky zemí zúčastněných 2.sv.války. Je tu i česká, jen má trochu zkomolený název. Expozice muzea je pěkná, nic extra, ale ujde to. Zajímavé jsou figuríny, zajatců pracujících na mostě Kwai, propracované do nejmenších detailů.
Procházíme kolem válečných automobilů a motocyklů a hle, mezi motocykly z 2.sv.války je naše babeta v barvách japonské armády:) Nejde mi na rozum jak se dostala až do Thajska a zrovna do válečného muzea. Ve watu uvnitř muzea nám mladá thajka, která tam byl v doprovodu cizince, vysvětluje jak zapálit vonné tyčky a jak se při tom správně modlit :) 
Po chvilce si všímáme přibližně metr dlouhého balijského
leguána. Úžasný. Fotíme o sto šest.
Před watem si dáváme pravou thajskou kávu, hodně silná, hodně sladká. Leguán sedí na zemi a kouká po okolí. Před chvilkou těsně kolem něj prošla německá rodina a nevšimli si ho. 
Teď se vraceli a spatřili ho těsně před sebou, málem se po... :) Z muzea pokračujeme na most přes řeku Kwai,
je hned vedle. Kolem je spousty stánků a obchůdků. V jednom objevujeme úžasně levné dřevěné hry a kupujeme si jingu. Cestou zpět do VN Guesthousu potkáváme shodou náhod onen slovenský pár, s kterým jsme se potkali v Krabi na jihu, vyměňujeme si zkušenosti z dosavadního cestování.(Je to náhoda jak prase:). Po chvíli klábosení se loučíme a pádíme do guesthousu, protože je skoro půl 12 a ve 12 je check out a my nejsme ještě zbalený.
Platíme a jdeme na nádraží. Spíš ho hledáme. Je to docela kus cesty, na nádraží nás hned odchytává thajec a ukazuje nám nás, kde si máme koupit lístky (99b/os) a kde je náš bus do Bangkoku. Ještě si kupujeme jídlo na cestu a vyrážíme.V autobuse dostáváme vodu. Chceme jet na jižní nádraží (Sai tai) - v domnění, že z něj jezdí busy do Ayuthayi – je to na jízdních řádech, které máme vytištěné z českých stránek. Nakonec je ale vše jinak. Autobus nás vysazuje na opuštěném, rozbitém nádraží a my po chvíli zjišťujeme, že jsme na starém jižním nádraží, které se už nepoužívá. Nechápu proč nás zde vysadili. Po chvíli přijíždí další bus. Ptáme se na nové Sai tai a vysvětlujeme naší situaci. Stewartka ani řidič také nechápou proč nás vysadili zde a berou nás do autobusu, že nás svezou. Po chvilce přichází k autobusu ještě jeden pár, který měl úplně stejný problém jako my:) Vystupujeme tedy na správném Sai tai a po chvíli zjišťujeme, že busy do Ayuthayi odsud nejezdí. Musíme prý na severní nádraží. Tím se vysvětlil moje nepochopení k tomu, proč autobusy do Ayuthayi jezdí ze Sai tai. Jedna chybička v jízdním řádu a jak to dokáže zkomplikovat život. Venku u haly si tedy kupujeme jízdenku na Mo-Chit za 35B/os a za půl hodiny vyrážíme minivanem vstříc zácpě velkoměsta. Na Mo Chit jedeme přes 1 hodinu. Bangkok je totálně ucpaný. Po chvíli bloudění nacházíme bus do Ayuthayi. Spokojeně se usedáme. Kupujeme lístky za 55B/os a vyrážíme. Do noční Ayuthayi přijíždíme po osmé hodině. Vystupujeme na malém nádraží, řidič busu nám přivolal tuktukáře, což jsme sice nechtěli, ale nakonec jsme rádi. Pán je moc příjemný a že prý nás za 30B odveze kam chceme. Z průvodce jsme si vybrali Tonys Place – prohlížíme si ho, ale je dost drahý, chtějí 550B a je tu strašně rušno. Jdeme se tedy zeptat o kousek dál do GH Ayuthaya. Máme z něj trochu strach, protože v průvodce LP ho vůbec nedoporučuje. Varují před vulgárním až násilným chování majitele. Doufáme, že za pět let, od vydání našeho průvodce se tu hodně změnilo. Máme štěstí. Starší tichá paní a pán ve stylu hippies, působili vcelku příjemně. Je to tu celé provoněné něčím, co se podobá tygří masti. Natálka domlouvá ubytování na jednu noc a mě zatím venku lanaří náš tuktukář na své služby, že nás druhý den bude vozit po památkách. Ukazuje mi licenci a maličký pomačkaný zápisník, do kterého mu turisti zapisují, jak se jim to líbilo. Listuji až nachízím i zprávičku od několika čechů, kteří ho svorně doporučují. Smluvili jsme tedy cenu 800B za celý den. Není to málo, ale v Ayuthayi berou všichni tuktukáři 200B/hod. Domlouváme se na osmou hodinu ranní. S Natálkou vyrážíme ještě na jídlo hned vedle našeho ubytování.
01.08.
Budíček v 7 hodin je úspěšný. Dnes máme plán prohlédnout si bývalé královské město Ayuthaya a odpoledne se vrátit do Bangkoku. (Ayuthaya vyslovuj „ajutajá“ vyhneš se tím menšímu faux paux :) Po probuzení si dáváme spršku, balíme věci a jdeme na snídani. Ta je v ceně ubytování (300B/noc). Dávám si palačinku banana honey a Naty tousty s míchanými vajíčky. Bágl si necháváme na recepci a v 8 vyrážíme na výlet po památkách historické Ayuthaye. Náš tuktukář ze včerejška asi sehnal druhý kšeft, protože v 8 hodin ráno nepřijel sám ale v doprovodu druhého tuk tuku, který řídila jeho dcera. Představuje nám ji i dva a půl roční vnučku, která přijela s ní a jestli prý nám nevadí, že nás po památkách bude vozit ona. 
Souhlasíme a vyrážíme na cestu. První zastávku máme u Wat Phra Ram, chrámu vystavěného jako většina historických staveb z cihel-již tenkrát. Údajně jej nechal vystavět král Ramesavara z důvodu kremace svého otce krále U-Thonga v roce 1369. Vstup 30B. Další zastávku máme u Wat Phukhao Thong, ohromné chrámové čedi, stojící v místech bývalých válečných bitev, 
postavené králem Ramesuanem v roce 1387 na památku vítězství Thajska nad Barmou. Vstup se zde neplatí a nechá se vystoupat po šikmých venkovních schodech až na horní ochoz z kterého je krásný výhled na okolí.
Pod chrámem kupujeme plyšovou opičku pro naší maličkou spolujezdkyni. Je moc roztomilá. V tuk tuku baští buráky a pořád nám nabízí. Z opičky má radost a trochu se stydí. Po chvilce zjišťuje, že když se opičce zmáčkne bříško, začne vřískat. Moc se jí to líbí a vždy když jí zmačkne, usmívá se na nás. Thajka ji teď dokonce nechává jezdit s námi vzadu. 
Naše další cesta směřuje do Wat Na Phra Men. Je to jeden z mála chrámů, který nebyl zničen během barmské invaze. Dělo, které na něj mířilo a mělo jej zničit, údajně nešťastně explodovalo a smrtelně zranilo barmského krále. Vstupné je 20B tak si jej jdem prohlédnout. Jedna thajka ukazuje uvnitř Natálce, jak dolít olej do věčně hořící nádoby. Odtud míříme k Wat Phra Si Sanphet, rozsáhlému areálu s třemi ohromnými čedí s ostatky králů. Prý zde kdysi byla socha 16 metrů vysokého budhy, pozlacená 250kg zlata. Jako mnoho dalších cenností byla však odcizena Barmánci, kteří ji roztavili.
Přemísťujeme se do Wihan Phra Mongkhon Bophit, chrámu z 15.století, který byl zničen Barmánci v roce 1767 a znovu zrekonstruován až ve 20.století.
Před chrámem však nejdříve procházíme místní trh a Natálka je u vytržení, když nachází stánek s vyšívanými thajskými kabelkami za 45KČ. 
Poté vstupujeme do chrámu, kde obdivujeme ohromného bronzového budhu. Chrám dnes prý využívá královská rodina k pohřebním obřadům.
Dále navštěvujeme Wat Mahathat, kde je mimo jiné jedno z nejnavštěvovanějších míst Ayutthaye a to hlava budhy zarostlá v kořenech stromu.Vstupné je 30B. Začínáme být trochu přesycení památkami a chrámy, asi je to znát, protože tentokrát nás naše řidička zavezla do sloní vesničky.
Kolem pobíhající paní nás stále přesvědčuje, ať se necháme za 2000B svést na slonech, odmítáme, s tím, že jsme studenti:) a že je to na nás moc.
Kupujeme si za 40B trs banánů a jdeme krmit slony. Během minuty je má v sobě:) Už je u nás zase ona paní a zkouší nás ukecat na 1000B. Nechceme. Do toho nás jiná slečna pobízí ať se posadíme k sedícímu slonovi a že nás vyfotí. Tak jo, ale prý za sto Bátů, no dobrá. Necháváme se vyfotit a už je tu zas paní s nabídkou svezení za 800B. 
Konečná cena je 600B a my nasedáme na sloní hřbet. Vlastně lavičku přivázanou ke slonovi. Náš slonovod si od nás bere foťák, za jízdy seskakuje a fotí nás. Ukazuje mi, ať se přesunu slonovi z lavičky na krk, činím tak a ujímám se řízení slona:) Thajec ještě dělá pár fotek, pak mi podává foťák a nastavuje dlaň pro 100B. Jak jinak, každý se tu snaží vydělat.
Od sloní vesničky míříme k Wat Lokaya Sutharam kde obdivujeme 42 metrů dlouhého ležícího budhu. Budha se prý zvětšoval proto, aby se mohl postavit démonu Rahu. Socha byla původně zastřešená, ale po nájezdech Barmánců tu zbylo jen 24 osmibokých pilířů a Budha je pod širým nebem. 
Odtud jedeme k poslednímu Watu Yai Chaimongkhon s ohromnou, zlatou látkou zahalenou, čedí. Platíme vstup 20B a vystupujeme po schodech na vrchol pagody. Je jedna hodina, tak chvátáme zpět k našemu tuk tuku, abychom stihli smluvenou dobu. Naše řidička nás zkouší přemluvit, abychom se nechali ještě svézt na jídlo někam do restaurace. Nechává si vysvětlit, že dnes odjíždíme do Bangkoku a že se najíme sami po cestě a odváží nás k našemu GH. Je na ní vidět, že je to její povinnost nám vnutit na závěr nějakou restauraci, protože z toho má pochopitelně provizi. Není ale moc tvrdá jako ostatní tuktukáři - taky je to první žena co jsme za volantem tuktuku viděli a možná i kvůli tomu, jak jsme se chovali k její dcerce. Loučíme se, na recepci si vyzvedáváme bágly a pádíme na autobus. Máme štěstí, nemusíme až na nádraží, bus směr Bangkok zastavuje na ulici protože někdo vystupuje. Využíváme toho a nastupujeme, jízdenky za 55B/os kupujeme až v buse. Baštíme nakoupené sušenky a po dvou hodinách jízdy přijíždíme na Mo Chit.
Dáváme si jídlo - polévku a masem a s rýží. Je to ale šíleně pálivé :) Po hodině hledání busu na Khao San si bereme taxíka a za 130 B se necháváme odvést až do Khao San. Další hodinu trávíme obcházením jednotlivých guesthousů a vybíráním ubytování. Nakonec zůstáváme v New Merry GH. s koupelnou a ventilátorem za 290 B. Jen je to 4.patro :( ale za to máme balkon sami pro sebe:) Po spršce vyrážíme na Khao San Road. V noci je úplně jiná než ráno - k nepoznání. 
Je tu vše - studentské průkazy, chlapy, kteří nabízejí lehký holky, oblečení, thai food, palačinky :)
Natálka si kupuje na ochutnávku smažené brouky, je mezi nimi škorpión a obří kobylky - fuj tajbl zelenej, tohle není nic pro mě. Dávám si raději 2 palačinky banana&honey za 20B :) 
Natálka si nakupuje asi desatery naušnice:) - za 20B jedny. Po pár hodinách se odebíráme zpět do GH a příjemně unavení jdeme spát. Zítra máme v plánu navštívit obří trh Chatuchak.
02.08.
Ráno se vydáváme na Khao San, berem si taxi a vyrážíme směr víkendový trh Chatuchak. Smluvili jsme cenu 150B, Chatuchak je ohromný komplex všeho. Od krokodýlích mláďat po nábytek, šperky, sochy, obleky pro psy. Prostě všechno. Vše se dá sehnat jak velmi levně, tak i dost draze. Všude jsou tlačenice lidí. Nejlepší je to časně z rána, odpoledne už se nedá skoro projít. 
Otevřeno je od 9:00 do 18:00. Vstup free. Musím říci, že daleko víc se mi líbili noční trhy v Kanchanaburi nebo trhy v Ayuthayi. Tahle gigalomanie mně moc neoslovuje. Za prvé je Chatuchak dražší než trhy jinde a za druhé tu trhovníci nechtějí moc smlouvat. Je to takové turistické lákadlo. V Thajsku platí, že pokud na něco narazíte a je to levné a líbí se Vám to, je dobré to koupit hned. Je totiž docela možné, že na stejnou věc narazíte ještě 100x anebo už nikdy. Po příjezdu na trh si dáváme polévku a vyrážíme nakupovat. Utrácíme hodně, hodně Bátů :) Mimo jiné jsme nakoupili asi 13 hodinek za 50Kč/ks(když jsem napsal domů kolik stojí, každý chtěl aspoň jedny:) Koupil jsem si parádní koženou helmu na motorku za 380Kč, peněženku, sluneční brýle Ray Ban za 40Kč, Natálce dvoje šaty po 120 Kč a mnoho dalšího. Značně zmožení si kolem odpoledne berem taxíka a jedeme zpět do Khao San. Necháváme si zapnout taxametr a cena je 90B:). 
Večer jdeme nakupovat pro změnu na Khao San a její okolí. Kupujeme polšťárky, další šaty, trika, budhy, atd. Dávám si mé oblíbené palačinky. Museli jsme si koupit ještě jednu tašku do letadla, jinak bychom neměli naše suvenýry kam dát. Večer částečně balíme a jdem spinkat.
03.08. – 04.08.
Ráno balíme zbytek věcí, loučíme se s naším pokojíkem, bágly dáváme na recepci, vracíme klíč a vyrážíme na obhlídku Grand Palace, Wat Pho a Wat Arun. Snídani si dáváme v naší oblíbené street food poblíž Khao San. Naty opět Phad Thai s krevetami, já pancake. Cestou nás odchytávají tuktukáři a hned se ptají kam že jdeme. Zkoušejí oblíbený a úspěšný trik, že jdeme špatně nebo že ona památka je zavřená a že nás svezou jinam. Natálka mu na to odpovídá, že nám nevadí že je zavřeno, čímž ho očividně dostala. 
Po chvíli přicházíme k Wat Pho, platíme vstup 50B, Wat Pho je úchvatné místo, kde mimo jiné vznikli thajské masáže. Nachází se zde také 46 metrů dlouhý ležící budha zdobený zlatem a perletí. Do Grand Palace jsme nešli, protože jsme neměli vhodné oblečení (dlouhé rukávy a nohavice) uplně jsme na to zapomněli. Ani nám to ale nevadí, jsme už totiž docela přebuddhovaní:) Od Wat Pho jedeme převozem přes řeku (za směšnou 1 KČ) k Wat Arunu,
ohromujícímu chrámu, který tvoří čtyři menší a uprostřed jedna hlavní věž (prang), tyčící se do výše asi 80metrů.Věže jsou ozdobeny mozaikou z porcelánových střepů, které kdysi čínské lodi připlouvající do Bangkoku používaly jako zátěže. Po návratu si dáváme v naší ulici masáž. Já olejovou za 150B, Naty thajskou za 100B na půl hodiny. Procházíme se ještě po Khao San a okolí. Sháníme domů nějaký 
typický thajský čaj, ale protože Thajsko není čajová velmoc jako třeba Čína nebo Indie, žádný nemůžeme sehnat a tak se spokojujeme s dvěmi lahvemi Mekongu (nejlepší thai whisky).
Kolem páté si vyzvedáváme batohy a jdeme na Democracy Monument 
očekávat náš bus č.556. Jízdné 35B/os. Všude na Khao San prodávají lístky na express bus na letiště za 150B/os - vydřiduši. To jsme se ještě ptali v TAT zda letištní bus jezdí a řekli nám, že není spolehlivý a že tu nezastavuje a i kdyby zastavil, že může jet hrozně dlouho. Ujistila nás až slečna na recepci v hotelu, že bus 556 jezdi určitě a že tu zastavuje. Busem jsme na letišti za pouhých 45 min:) Přesedáme do shuttle busu a jedeme k letištní hale. Zjišťujeme kde se odbavuje náš let-gate G. a jdeme baštit. 
Ve Village food v 2.patře mají jídla za 35B, takže hlady neumřem. Poslední Bátíky utrácíme za sušenky do letadla. Letiště je velmi přehledné. Na to, jakou jsem z něj měl obavu, jsem byl mile překvapen. Natálka spí, já se také snažím, ale nejde to tak se procházím po letišti. Naposledy (letos:) si jdu užít ven tropické thajské 
klima a začíná mi být smutno, že už jedeme domů. Jsme nabití zážitky, jako nikdy. Tohle byla vskutku naše nejlepší dovolená a mně hřeje na srdci, že jsem si splnil sen, i když už teď vím, že se sem musíme brzy vrátit.
Přes noc je na letišti docela klid. Před pátou hodinou se začínají kolem naší přepážky tvořit hloučky lidí. Ukrajinci a Češi. U bezpečnostní kontroly zjišťuji, že mám v ledvince můj nůž. Tak se s ním předem loučím. Rentgen ho odhaluje a musíme jej sami vyhodit do průhledného kontejneru, kde je takových to různých ostrých předmětů už nespočet. 
V letadle se mi daří usnout, probouzím se až nad kaspickým mořem.
V Praze procházíme ještě důkladnou kontrolou a odtud už na metro a na vlak směr Benešov.
Teprve nám začíná docházet, co jsme všechno zažili a nemůžeme se dočkat, až se do Thajska vrátíme.
Užitečné odkazy:
národní parky Thajska - UZAVÍRKY - doc.
Komentáře
Přehled komentářů
Compression est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre coeur bat, il pompe le sang par de vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-original-10mg-prix/
High and Improper Blood Distress Symptoms
(AHiesteFix, 28. 7. 2018 10:20)
Poids est comment poupe votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre determination bat, il pompe le sang par de vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-prix-vidal/
Krásně sepsané!
(Gabriela, 28. 10. 2014 14:32)Jsem vděčna, že jsem měla tu možnost si pročíst tento obsáhlý itinerář, fakt super. Děkuji. Myslím, že se jím budu řídit. Ráda bych s přítelem odcestovala teď v únoru 2015, tak na měsíc. Angličtinu moc neovládáme ale snad to nebude překážkou, máme ruce nohy :-D Pokud by se našel někdo kdo také plánuje cestu, možná by stálo za to jet pohromadě :-) víc hlav víc ví.
Letíme do Thajska a potřebujeme radu
(Radim, 15. 9. 2011 17:23)
Zdravím !
V první řadě Vám musím poděkovat za skvělý cestovatelský životopis.
Plánujeme v únoru 2012 cestu do Thajska se stejným initenářem jako máte vy. Jen bych se Vás rád chtěl zeptat jaké druhy očkování jste podstoupili a jak dlouho trvalo než jste dostal všechny dávky vakcín. Poslední otázečku bych rád nasměroval na Vaše fotoalba z Thajska. Na stránkách jej nemáte, tak bych poprosil o případný odkaz na Vaše fotoalba. Pokud jsou tedy zveřejněny na internetu. Děkuji za odpověď a přeji mnoho cestovatelských zážitků.
Re: Letíme do Thajska a potřebujeme radu
(Jarda, 16. 9. 2011 9:02)
Měli jsme očkování proti břišnímu tyfu(Typherix)pouze jedna dávka min dva týdny před odletem. A proti žloutence A (Havrix) první dávka min 4týdny před odletem-po první dávce je očkování plně účinné. druhá dávka od 6.do12.měsíců na prodloužení životnosti(cca 10let). Prevence proti nákaze v Thai:pít jen balenou vodu, jíst pálivá jídla.
Fotoalba zveřejněná nemám.
Přeji úspěšnou cestu plnou zážitků.
Nádherná země Thajsko
(Pavla, 29. 7. 2011 9:02)Dobrý den,moc nás s přítelem zaujali Vaše stránky o cestování a především cestování po Thajsku.S přítelem uvažujeme,že bychom podnikli sami nějakou cestu,ale nemáme s tím žádné zkušenosti.Chci se zeptat,jak hodně člověk musí umět anglicky,aby podnikl tuto cestu po Thajsku?My jsme spíš v jazyce začátečníci,tak se právě obáváme,abychom se vůbec dorozuměli.A vše si mohli zařídit.Kdy je nejlepší zarezervovat letenky do Thajska,když plánujeme odlet někdy od 26.12. cca na 14 dní.Mohl byste nám doporučit některé stránky,kde sehnat levné letenky?Děkuju moc za odpovědi,můj email je: 227akita@email.cz
Krásny príspevok
(JASO, 10. 10. 2010 18:13)
Veľmi pekný príspevok - moc sa Ti podaril.
Naša cesta do Thajska začne 01.12.2010 vo Viedni. Už sa moc tešíme.
Kolik stojí značkové oblečení?
(Ema.aa, 22. 9. 2010 12:38)Ahojky, chtěla jsem se zeptat jestli nevíte kolik stojí přibližně třeba rifle Diesel, nebo tričko Lacoste a jaká je kvalita značkového oblečení?? Mají v Thajsku i originály, nebo jsou to jen napodobeniny? Díky za odpověď.
super
(AZA, 29. 5. 2010 11:21)Paradni reportaz! A to vino misto piva jsem si koupil taky...bylo totiz levnejsi :).
Re.díky
(Jarda admin, 19. 3. 2010 13:57)díky, kdyby jste potřebovali ještě nějaké informace, klidně písněte.
diky
(m.b., 19. 3. 2010 12:38)
Ahoj,
dekuju moc za vas prispevek. Chystame se v listopadu na uplne stejnou trasu, takze DIKY moc....udelala jsem si temer jasnou predstavu a +- vim, s cim pocitat.
Mimochodem, je to moc hezky sepsane....takze neni potreba se omlouvat. Mate talent ,-)
Monika
Your Steer To Blood Exigencies Numbers
(AInsinnaSkyday, 8. 10. 2018 5:06)